NDT zkoušky - metody MT+UT 

MT: ČSN EN ISO 9934-1: Nedestruktivní zkoušení - magnetickou metodou práškovou

Magnetická prášková metoda je jednou z velmi rozšířených technik kontroly povrchů různých výrobků z magnetických materiálů. Metoda je založena na principu rozptylových polí, kdy dochází k vystoupení magnetického pole v místě vady nad povrch zkoušeného předmětu. Díky tomuto jevu je možné zviditelnit zjištěnou vadu pomocí vhodného prostředku – magnetického suchého prášku, či roztoku suspenze magnetického prášku ve vodě.

Zkouška magnetická prášková je zaměřena především na zjišťování vad materiálu komunikujících s povrchem. Magnetická metoda prášková podobně jako metoda penetrační slouží ke zviditelnění povrchových vad, avšak navíc umožňuje identifikovat necelistvosti nacházející se těsně pod povrchem avšak s povrchem nespojené. Tato metoda klade takové nároky na kvalitu povrchu jako metoda penetrační. Zkoušení se provádí u různých druhů materiálů – materiály však musí být v každém případě magnetické - feromagnetické materiály!

• metoda suchého prášku a polévací metoda
• metoda barevná a fluorescenční
• metoda magnetizací jhem, pomocným vodičem i průchodem proudu zkoušeným výrobkem
• velmi rychlá identifikace povrchových vad základních materiálů
• kontrola základního materiálu i svarových spojů na přítomnost vad, charakteru trhlin či prasklin
• kontrola odlitků na přítomnost povrchových vad

Základní používané normy

• ČSN EN ISO 23278    NDT – Zkoušení svarů magnetickou metodou práškovou – Stupně přípustnosti
• ČSN EN 1330-7         Zkoušení materiálů a výrobků magnetickou metodou práškovou - Názvosloví
• ČSN EN ISO 9934-2   Zkoušení materiálů a výrobků magnetickou práškovou metodou - Zkušební prostředky
• ČSN EN ISO 9934-3   Zkoušení materiálů a výrobků magnetickou práškovou metodou - Přístroje

Magnetické zkoušky provádí inspektor MT, kvalifikovaný podle ISO 9712, stupeň 2:

• Magnetické zkoušky provádíme jak ve vlastních prostorech tak i přímo u zákazníků.
• Vyhodnocení magnetické zkoušky dle normy ČSN EN ISO 23278, výsledek je zaznamenán do Protokolu.

UT: ČSN EN ISO 16810: Nedestruktivní zkoušení – Zkoušení ultrazvukem

Zkoušení ultrazvukem patří mezi základní metody nedestruktivní kontroly materiálu. Tato zkouška využívá průchodu ultrazvukového vlnění pružným homogenním prostředím – materiálem. Při průchodu materiálem dochází k zmenšování intenzity vlnění i amplitudy kmitů. V případě, že vlnění narazí na rozhraní dvou prostředí (např. materiál – vzduch), dochází k odrazu a lomu vlnění. Základem většiny měření je měření ultrazvukové energie, která projde materiálem či se naopak vrátí po odrazu od nějakého rozhraní zpět.

Zkouška ultrazvukem je zaměřena především na zjišťování plošných vad typu trhlin, studených spojů a zdvojenin, zjišťování tloušťky stěn a větších samostatných objemových vad materiálu. Při zkoušení jsou také zjišťovány a hodnoceny vady jak základního materiálu, tak svarových spojů.

Předmět kontroly

• kontrola základního materiálu a svarových spojů na přítomnost vad ve výrobě, montáži a v provozu
• kontrola odlitků a výkovků
• měření tlouštěk stěn různých komponent
• kontrola nekovových materiálů
• kontrola přilnutí ložiskových a jiných kompozic

Základní používané normy

ČSN EN ISO 11666    NDT Zkouška ultrazvukem – Stupně přípustnosti

ČSN EN 12223          Nedestruktivní zkoušení - Zkoušení ultrazvukem

ČSN EN 1714            NDT svarů - Zkoušení svarových spojů ultrazvukem

ČSN EN 1712            NDT svarů - Zkoušení svarových spojů ultrazvukem - Stupně přípustnosti

ČSN EN 1713            NDT svarů - Zkoušení ultrazvukem - Posouzení charakteru indikací ve svarech

ČSN EN 10228-3       Nedestruktivní zkoušení ocelových výkovků

Ultrazvukové zkoušky provádí inspektor UT, kvalifikovaný podle ISO 9712, stupeň 2:

• Vyhodnocení ultrazvukové zkoušky dle druhu zkoušky a výše uvedených norem (např. ISO 11666).
• Ultrazvukové zkoušky provádíme ve vlastních prostorech tak i přímo u zákazníků.
• O provedených kontrolách je vypracován protokol dle kritérií zákazníka.